Jak jsme zakládali bezorbovou zahrádku

Vyměnili jsme rytí, které narušuje strukturu půdy za přírodnější cestu, kterou je mulčování. Půda je pak chráněna před erozí, drží vlhkost a odumírající kořínky přilákají žížaly a další pomocníky. Čím déle mulčujeme, tím je půda kypřejší a úrodnější. Je to o něco pomalejší, ale přirozený proces.
Když jsme se nastěhovali na samotu u lesa, tak nikde nebyly žádné ploty a pozemek byl úplně zarostlý. Okolí domu připomínalo spíš starý neudržovaný sad. Rostly tu stromy všeho druhu - ořešáky, višně, jabloně, švestky, osiky, břízy...Po předešlých obyvatelích se kromě vzrostlých stromů zachovala ještě pažitka, narcisky, rybízi a angrešty.  Na spodku zahrádky (ze severu) jsme udělali vyvýšený záhon jako ochrannou bariéru spodního patra a nechali jabloně, švestky a hrušně, aby jí chránili před větrem a částečně vytvořili jedlý les - různá patra - zelenina/keře/stromy. Ostatní stromy jsme pokáceli, aby budoucí zahrádka dostala světlo, vznikla tak sluneční past (prostor osazený ze severu a otevřený na jih) a vytvořili se co nejlepší podmínky pro pěstování. Plot okolo zahrádky je z laťek, aby psi, zajíci ani srnky už neměli šanci se tam dostat.
Ten první rok to byl spíš pokus - omyl jestli něco vyroste. O rostlinách a půdě jsme věděli málo. Díky ořešákům, byla půda kyselá a moc toho na ní nevyrostlo. Pořídili jsme pár knížek o permakultuře a organickém pěstování rostlin. Pak už se jen učili s přibývajícími zkušenostmi.
Začali jsme mulčovat kartony a slámou a stavět záhonky z kulatin bříz, kterých máme na pozemku hodně. Teď jako mulč používáme čerstvou trávu (ve slabší vrstvě) a částečně zetlelou, kterou sečeme v létě, necháme zaschnout, shrabeme, ale na záhon dáváme až na podzim, kdy semínka trávy ztrácí schopnost klíčit. Pro nás je to přírodnější volba a je to materiál z vlastních zdrojů :-). Vrstvu zetlelé trávy děláme vysokou asi 30 cm. Když jsme dali málo, plevel prorostl, když hodně přilákalo to slimáky. Udělali jsme proto hromady kamení, které vytváří úkryty pro různé živočichy - ještěrky, slepýše - ty se živí slimáčími vejci. Jestli je půda připravená poznáme podle toho, že jakýkoli plevel snadno vytrhneme. Někdy je dobře připravená jen část záhonu, tu použijeme na zeleninu a na zbytek dáme brambory nebo opět zamulčujeme. Vedle některých rostlin pokládáme menší kusy dřeva (sukaté) a kameny - drží vlhkost, podporují půdní život, menší rostliny ochrání před silným sluncem nebo větrem.
Záhony máme větší (cca 2 klasické) a používáme prkna na chození po nich. I cestičky máme široké, aby bylo dostatek prostoru pro kolečko. Když zakládáme nový záhon začínáme s bramborami. Půda se mulčuje a ještě k tomu sklízíme. Zjistila jsem, že všechny hlízy brambor naklíčí, i ty nejmenší! Není žádná minimální velikost :-). Záhon zamulčujeme na podzim, na jaře ho odkrejeme, vysázíme brambory, přidáme k nim kompost a z mulče vytvoříme hrůbky - drží si tak lépe vlhkost. Pak akorát přidáváme trávu podle potřeby. Je lepší dát míň a přihazovat než brambory přidusit a pak zase ubírat. Silná vrstva udusí všechen plevel.
Další rok je záhon připraven na osetí nebo osázení.
Příští díl bude o rostlinách, které pěstujeme na naší zahrádce.